MUSTr. Ing. Josef Pilný

Dirigent

Podnikatel   

Trombonista


Kdysi jsem již v komunální politice byl. Krátkou dobu jsem byl ve funkci místostarosty. Stihnout se toho moc nedalo. V důsledku zrady z vlastních řad jsme po roce a čtvrt skončili. Pak jsem politiku opustil. Ale současná neutěšená situace v Lanškrouně mě přiměla se pokusit o nějakou změnu k lepšímu. Čím jsem městu ve velmi omezeném čase prospěl? Např. Pivovarským náměstím. Městská rada totiž tehdy hlasováním odmítla nabídku správce konkursní podstaty na odkup areálu pivovaru poměrem 1:6. Ten 1 hlas "pro" byl můj. Naštěstí se hlasovalo před večeří a já jsem při ní o tom znovu začal diskutovat a uvedl další argumenty. Postupně se ke mně přidali další členové MR. Po večeři se tedy hlasovalo znovu, nabídka SKP pak byla přijata poměrem 7:0. Dnes tam, bez mé intervence, mohl být sklad použitých lahví. Stavební záměry, kterými se na Pivovarském nám. chlubí současné vedení města, by se nekonaly. Také jsem začal pracovat na "Společenkém domě". Ten se po privatizaci ocitl jako nefunkční objekt v majetku jedné spoolečnosti z Liberce. Tedy jsme ji kontaktoval a začal jednání o případném odkupu městem. Na moji práci pak navázal doc.Maixner co by starosta a dotáhl odkoupení zpět do vlastnictví města. Z toho později vytlouklo značný politický kapitál současné vedení města.

Co bych rád řešil:

1/ Zavedení plateb občanů za odpad podle jeho množstí a ne na osobu

tedy odstranění dlouholeté nepsravedlnosti vůči nízkopříjmovým obyvatelů. Totiž při platbě za občana, což je současná praxe, doplácejí chudí na bohaté, neboť v přepočtu platí chudí za jednotku odpadu i mnohonásobně více jak bohatí. Jezdím do Černošic a tam přesně tento systém používají – popelnice váží. Na olenicích je napsáno "jsem chytrá polenice". A lidé jsou s tím, na rozdíl od Lanšktoun, spokojeni. A co se týče komunálného odpadu. Nemálo sídel odpustilo polatky za odpad dětem. V Lanškrouně je starosta i místostarosta učitel a jak se tedy zdá vztah k dětem mají velmi specifický. Zde je ale třeba upozornit, že některé dosud vládnoucí subjekty zařadily podobný bod do svých volebních programů. Na tom by nebylo nic zlého. Jenže PATRIOTI...... O tomto problému jsem totiž napsal již v roce 2021 (MN 3/2021). Tehdy na článek můj odpověděl také pan místostarostra Smola (MN 4/2021), dnes lídr Patriotů. Vřele doporučuji přečíst. Soubor prázdných frází aby již tehdy zdůvodnil svoji nečinnost. A co s tím pak udělal? Nic. Do dnes nic. A najednou chce trumfovat, že poplatky snad dokonce zruší???

2/ Zlepšení dopravních podmínek pro matky s kočárky a vozíčkáře

– tedy bezbariérový pohyb po městě

–rekontrukce děsivého schodiště na Dvořákově ulici pod odbočkou na nádraží kterou by se měla napravit nebezpečnost přilehlého přechodu ve spojení s šikmým schodištěm. Také by se celkové uspořádání mělo přizpůsobit změně situace, která nastala vybudováním obchodní zóny kolen Kaufladu – to co současné vedené města zcela ignoruje.

3/ Náprava činnosti Kulturního centra bezvládí, neefektivita, nadstav pracovníků, ignorace místní kultury současný stav lze popsat modifikovaným sloganem "Za hodně peněz málo muziky" Ale když už tolik peněz KC dostává, a má tolik zaměstanců, tak bych očekávat úměrné výsledky. Ale ty nejsou. Nejenže KC vygeneruje legračně málo programů (v červnu dokonce vůbec žádný), ale také zcela ignoruje místní kulturu. Jsem členem několika orchestrů v okolních městech a tak mohu porovnávat. Porovnání je tragické. Při přípravě a výstavbě LARTu zaznělo mnoho slibů od starosty o zkušebnách a skladovacích prostorech v něm pro místní soubory. Ale zůstalo pouze u slibů – nejen zde. Místo toho ale nová ředitelka do LARTu nastěhovala neuvěřitelný počet nových zaměstanců u nichž vůbec netuším, čím mohou pracovní dobu vyplnit. Je zde např. ekonom a pak účetní. Já marně přemýšlím v čem je rozdíl, jinými slovy proč tu práci dělají 2 když v běžné soukormé firmě to zvládne jeden. Počet programů je za tu částku směšný, avšak počet zaměstanců alarmující. Základní čísla jsem uvedl ve svém článku v MN 9/2026. Ta tabulka tam je hodně zredukovaná kvůli omezení v MN. Z ní vyplývá, že průměrná výkonnost zaměstnance KCLa je cca 40% zaměstance např. KC v Ústí n.O... Za pozornost ale stojí reakce sl.Staňkové – článek plný prázdných frází, neříkající vůbec nic. Asi dostala povel na něj nějak reagovat. Ale jak reagovat, když jsem uvedl pouze čísla z rozpočtu a ze stránek KC. Nezpochybnila ani jeden můj údaj. A to je velmi závažné. Asi si je jistá, že pokud zůstane současný starosta ve funkci, opět ji projde cokoliv a špatný stav KC se nezleší. Troufám si říci, že v KC je naprosté bezvládí a dezoragnizace. A ještě jeden poznatek. Když jsem dělal ředitele KC, byl jsme celkem 4 a pokud se konala nějaká večerní akce (divadlo, koncert ..), což bylo 3x do měsíce, tak jsme tam byli všichni. Pokud byla akce větší, přizvali jsme důchodce, třeba do šatny. Totiž v běžné pracovní době jsme toho na práci zase tolik neměli. Dnes na večerních akcích uvidíte max 2 zaměstnance KC. Ostatní jsou doma. Ovšem důchodců tam na každé akci mají několik – tedy mimo těch 11 lidí. Takže otázka zní: co zaměstananci KC v normální pracovní době, zedy dopoledne, dělají? A proč nepracují místo důchodců při akcích? Kdo tuhle "Hawai" KC toleruje? Starosta a MR. Zmínil jsem 0 programů za červen – na 11 lidí opravdu grandiózní výkon! Ale v září to není o moc lepší. 0 programů pro dospělé. Pouze 2 pohádky pro školy a 1 přednáška na zámku. Sice byla KOPA a účinkovalo tam cca 10 souborů – za 2 dny. Já jsem ředitele KC dělal a tak mám jasno kolik která práce zabere času. Nabídek na KC přichází mnoho, stačí jen vybrat. a poslat požadavek-dotaz. Jeden dotaz je práce na 20 až 30 minut. Tedy když se osloví souborů více, třeba 10x tolik (což bych se divil), je to zhruba 1 týdem práce. Když to znásobím 2, aby se o nabídkách dalo pohovořit, tak 2 týdny – pro jednoho, pohodlně! To by odpovídalo. Ale co pak dělají ti další dramaturgové??? Vyúčtování ale je už jen za ty co účinkovali. Kolik potřebuje účetní za zaplacení faktury? 10 minut? Takže za 2 hodiny vyřízeno.... Samozřejmě příprava KOPY musela proběhnout dříve, stále je pak otázka, proč se v červnu nic nekonalo??? Asi stačí.... prostě úvahy o náplni práce lidí v KCLa jsou alarmující. A to hlavně směrem ke starostovi. Toho jsem, krátce před sloučením KC, muzea a knihovny, o těchto disproporcích a nepoměru k ostatním městům informoval. Předal jsem mu tabulku s čísly, která ve zkrácené a aktualizované verzi vyšla nyní v MN. Doufal jsme v nějakou nápravu. Výsledkem ale nebylo zeštíhlení KC a zefektivění činnosti, ale formální reorganizace (výše zmíněné sloučení), která pouze zneprůhlednila skutečnou výši dotování KC. Když to takto půjde dále, že částka posílaná do KC neustále strmě roste více jak 3x rychleji než prostá inflace, tak cca 20 let nezbyde na nic jiného než na KC. A tak lze pokračovat. Potlačení a úmyslné poškozování lanškrounské místní kultury ze strany Markéty Staňkové Při neuvěřitelnou výši dotace by se dalo předpokládat, že KC bude plnit roli zázemí a organizátora pro činnost lanškrounských hudebníků, divadelníků či výtvraníků. Jaký je ale stav? Podpora se rovná "0", místo ní se občas lanškrounští hudebníci či ochotníci dočkají nějakého toho klacku pod nohy od M.Staňkové.

příklad 1 – sliby o zázemí v LARTu

při zdůvodňování výstavby LARTu starosta sliboval, jak v novém objektu získají zmíněné soubory zkušebny a skladovací prostory. Co se ale skutečně stalo? Zhruba v době dokončení LARTu byla jmenována do funkce ředitelky KC Markéta Staňková. A ta místo souborů nastěhovala do LARTu neuvěřitelný počet zaměstanců s nezdůvodněnou pracovní náplní.

Příklad 2

Mě si starosta cca před cca 3 lety pozval do kanceláře a tam mě sdělil, že mám zajít za Staňkovou a že se přestěhujeme s inventářem Big Bandu do Lartu. Neprodleně jse ji tedy navštívil. Vysmála se mě s tím, že si to starosta nějak popletl a že pro nás, ani nikoho jiného v LARTu místo není. Starostu jsme o tom neprodleně informoval a překvapila mě jeho reakce – neřekl na to nic, skoro jako by se Staňkové bál. .... A tím naděje na slušné zázemí skončila.

Big Band Lanškroun má k dispozici díru pod pódiem se vtupem 90x80cm (tedy po kolenou), bez světla, o celkovém objemu cca 5m3 a ploše 5m2. Každý soubor v okolních městech má ale místnost alespoň 15m2/40m3.

Příklad 3

Před 2 a půl rokem jsme se dostavil na jednání Kulturní komise. Důvodem byl pokus Staňkové (zdařilý) znemožnit vystoupení lanškrounské dechovky "L12" na Masopustu. Tehdy na dotaz, zda se s L12 na Masopustu počítá, tvrdila, že ne, a že akci "pojala" (velmi ráda "pojímá" - většinou to končí katastrofou) jinak. Že s dechovkou, která ale k Masopustu patří, nepočítá. Jenže se nám ozvali kolegové z jiných okolních kapel, že je Staňková kontaktovala a chtěla po nich hraní na Masopustu v Lanškrouně. Nějak při svém omezeném rozhledu nezvážila 2 věci. Jednak že jsme kolegové a že si věci řekneme a pak že na Masopustu všichni hrají ve svých městech, takže zvát je jinam je selhání IQ. Proto jsem se nahlásil na jednání KK dne 6.3.2024. Tam, po jisté slovní přestřelce, Staňková překvapivě řekla, že připraví exkurzi pro zástupce uměleckých souborů z Lanškrouna a seznámí je s prostorovými možnostmi LARTu. Nevím, zda se to dostalo do zápisu KK. Ale tím vše skončilo. Jako mnoho dalších slibů se nastalo vůbec nic.

Příklad 4 – Lanškrounská Kopa

Kulturní program na Kopě byl dříve sestavován převážně z lanškrounských souborů, na závěr se pak zařadil 1 nebi 2 soubory profesionální. Letos, kromě dětí z MŠ v pátek a dechoky v sobotu ráno, je KOPA pro místní nedostupná. Z dříve multižánrové přehlídky se stal rockový festival. Po jednom vystoupení se měl syn zeptal, zda ten solista do mikrofonu zvracel. Pro koho tedy Městské slavnosti jsou? Já jsem šéfem Big Bandu Lanškrou a hráli jsme v televizi, na reprezentačních plesech města Kladně, nahrávali ve "Studiu A" atd.. Loni jsme na Kopě představili kompletní show orchestru se sólisty, sbory a dokonce s tanečnicemi. A s výborným ohlasem. Výsledek? Příští rok STOP. Ale jsou zde i místní výborné rockové či country kapely, jejichž jediná chyba je, že nejsou z Prahy.

Příklad 5 - tančírna

Ještě před rekonstrukcí Společenského domu jsme ve starém pořádali s BB Tančírnu. To proto, že v Lanškrouně chybí možnost pro dospělé si zatancovat společenské tanci na úrovni za doprovodu skvělého orchestru. S provozovatelem jsme se domluvili že nám nebude účtovat nájem, my jsme mu za to přiklákali cca 150 tanečníků a tím zajistili tržbu. Akce byla skvělá. Jenže SD byl zavřen a tím to skončilo. Po otevření LARTu jsme tančírnu nabídli Staňkové. Ta nabídku přijala, jenže nám vyhradila termín naprosto nevhodný – 14 dní po KOPĚ. Na námitky a nevhodnosti termínu nevzala zřetel. Účast podle toho vypadala. Na další naše nabídky jsme pak několik let od Staňkové slyšeli: "já už tam něco mám". A přitom po této akci by stále zájem byl – ale ve vhodném termínu.

Příklad 6 – Pravečkův Lanškroun

to je na hodně douhé povídání. Až se mě příčí to, co jsem zažil publikovat. To je totiž konglomerát lajdáctí, neschopnosti, neslušnosti a snad i obyčejné sabotáže této akce. Fakt je, že každý další ročník, který vždy Staňková nově "pojala" skončil další katastrofou. V roce 2023 dokonce rodina Jindřicha Pravečka požádala starostu, aby již jeho jméno nebylo spojováno s takto ostudným provedením. ... A to se ještě nikde nestalo!!! A tak letos pro jistotu to "pojala" jako definitivu – kdysi známý a úspěšný festival pohřbila.

Náprava:

–provést náležitý rozbor činnosti jednolivých zaměstnanců – zavedením pracovních deníků.

–stav pracovníků následně upravit srovnatelně s okolními městy.

–zrevidovat gigantickou dotaci, kterou tento moloch nyní pobírá (požírá).

–od KC požadovat náležitou podporu místní kultury. Tu zatím zcela ignoruje. Místní kulturu využije pouze tam, kde není vyhnutí – Masopust, Advent.

–pro zlepšení průhlednosti hospodaření oddělit KC, knihovnu, muzeum a kino do samostatných jednotek – obnovit dřívější stav nebo stávající model zprůhlednit

–změna ředitele KC – je nad slunce jasné, že člověk, který není schopen řídit KC pak ale těžko může řídit i další organizace po KC spadající.


4/ Doprava

– Křižovatky u PENNY – vozidla z ul.5.května vyjíždí na hlavní z vnitřku oblouku odkud není ani na jednu stranu řádně vidět. Pomohla by alespoň zrcadla, ale také značka "Stop, dej přednost v jízdě". Řešením ale je obrácení směru jízdy v posledním úseku ul.5.května. Výjezd z ní přesměrovat do ul.Komeského na křižovatku proti Lidické ul. Zde sice také není ideální, avšak zleva je viditlnost ideální a zprava určitě lepší než z toho oblouku. Z ul.5května ponechat výjezd pouze doprava kde není nutnost sledovat oba směry.

– Kruhový objezd - do něho je soustředěna většina dopravy ve městě, což vede k častým a dlouhým zácpám. Tedy buď rozšířit o bypass nebo najít jiné možnosti odlehčení

– Slalom na ul."Kralické" - lanškrounský unikát, značně nebezpečný.Většina řidičů tam asi zažila setkání např. s autobusem. Ten při projíždě těchto umělých serpentin nutně přesáhne do protějšíhu pruhu a chtě-nechtě ohrozí protijedoucí auta. Zažil jsem několikrát.... Ten vznikl jako příprava na "obchvat", kdy se z tohoto úseku měla stát pouze komunikace pro místní, a doprava od Nepomuků měla vést, někde v místech kde dnes sídlí ZAKOV. Jen si tehdejší vládnoucí garnitura zapomněla zajistit příslušné pozemky. Takže obchvat se nekonal, zůstal pouze nebezpečný "lanškrounský slalom".

Řešení je napřímení silnice do původního stavu.

– Zpřehlednění některých křížovatek – doplnění zrcadel

Zrcadlo se pro bezpečnost dopravy používá už více jak století. Na některých nepřehledných a tedy i nebezpečných křižovatkách byla zrcadla dříve i v Lanškrouně. Těžko říci, čím se zabývá na svých jednáních současná komise dopravy. Ale po různých úpravách zrcadla zmizela bez nahrazení jinými bezepečnostními prvky. Jde např. o křižovatku u Krčmy a kostela sv.Magdaleny. Nutně by se měla zrcadla doplnit ze směru ul.5.května, a to na obě strany - důvody výše.

- Řešení hluku motorových vozidel bez tlumičů hluku

Někde jsem četl, že se vedení města chlubí, že Lanškroun je skvělé místo k životu. Řekl bych, že mají něco s ušima. Co je to za život, když od 17:00, den co den po celém městě neslyšíte nic jiného, než řev motorek, ale i aut, občas vylepšený detonacemi z výfuků. Není jich mnoho, možná 10 až 20. Ale kraválem přeřvou ty tisíce dalších vozidel, co se po Lanškouně pohybují bez hluku. Hlasitot překračuje 120dB/m, s detonacemi se ocitá nad 130dB/m. Ničí to lidem sluch, psychiku a ohrožuje to přímo i nepřímo bezpečnost silničního provozu a životy lidí. Někdo se nad tímto tvrzením pousměje – ale je to tak. Náhlé přidání plynu u takovéto motorky poblíž vašeho auta vás může vyděsit tak, že uděláte chybu a způsobíte nehodu. Nebo, pokud máte slabší srdce, můžete skolabovat ..... Zažil jsem 2x, srdce mám v pořádku, tedy jsem přežil. Ale škubl jsem sebou dost. Kolik je ale nehod, kde řidič z neznámých důvodů skolabuje? Pokud je to v důsledku akustického šoku, např. po detonacích z výfuku někde poblíž, tak skutečný viník je v době nehody už dávno pryč.




Co je "MUSTr."

Uděluje jej UNIVERSITAS MAGNUMMORAVIENSIS STRAECORUM TETINARUMQUE.

a to za přínos kultuře lidem z celé ČR. Pro latiníky je to malinko nesmysl. Jde o recesistické společenství, ale na úrovni. Česky: Velkomoravská Universita Strécovská – Tetinská. Nakonec lze na www nahlédnou např. do složení "vedecké rady", ve které se nachází 10 skutečných profesorů. Jeden z nich mě učil na VUT ještě co by docent. Nositele titulu MUStr je třeba oslovovat "Strécu". A pokud by se jednalo o dámu, pak by její oslovení mělo býti "Tetina" Také si na nic nehrajeme. Ti do absolvovali promoci říkají, že byli promováni. My, strécové a tetiny, přiznáváme, že jsme byli prostě promočeni.




O "LART"u - stručná historie, co se nepovedlo a o čem se nemluví Lart je z pohledu návštěvníka programů, hodnocen příznivě a to celkem právem. Až na zcela nedostečnou kapacitu občerstveni a pár dalších drobností. Že byste se mohli třeba při plese v objektu najíst, jak to bylo možné za starého SD, tak to zůstalo utopií. Kdo by chtěl vidět, jak má vypadat bezvadný výsledek rekostrukce kulturáku, může si zajet do Letohradu. Tam žádné drobné nedostatky nenajdete ani ty dále popsané týkající se účinkujících, které ale již drobnostmi nazvat nelze. ........ LART to ale rozhodně není. Roky se v Lanškrouně přešlapovalo co s původním Společenským domem (SD). Ten po "revoluci" skončil v majetku soukromníka a zažil něco jako vybydlení. ODS, která tehdy neomezeně vládla, se k řešení či odkupu nijak neměla. Situace se začala měnit po volbách 1998. Navázal jsem kontakt s majitelem z Liberce, a zahájil jednání o prodeji městu Lanškroun. To dokočil starosta Doc.Ing.Maixner a SD se stal majetkem města. Bohužel ale bylo rozhodnuto o pronájmu dalšímu podnikateli, a tak se stav objektu postupně shoršoval a nikdo se neměl k tom s tím nic dělat. Nakonec jsme s Iljou Michalcem zpracovali studii možné rekonstrukce a tu předložili Městské radě. Byla navržena s ohledem na minimalizaci nákladů ale s cílem plnohodnotného kulturního domu. Tedy zachovat základní uspořádání a využít prostor po bývalém hotelu k rozšíření zákulisí (které ale i v původním SD bylo) a k dobudování dalších pomocných prostor, včetně prostoru pro logistiku akcí. Tato studie konečně pohnula Městskou radou a začalo se něco dít. Jak to celé probíhalo není třeba popisovat. Snad jen že do voleb, které se tehdy blížily, se starosta bavil i s lidmi, kteří o kultuře něco věděli a pár koncertních či divadelních sálů viděli a užívali. Jinými slovy jejich praktické zkušenosti se mu hodili v předvolebním klání. Je naprosto jasné, že LART pomohl Radimu Vetchému tehdy vyhrát volby. Ovšem po volbách už to bylo jinak a o konečné podobě začali rozhodovat lidé, kteří jeviště či zákulisí nikdy prakticky neužívali, někteří ani neviděli. Jaký je výsledek? Vítězný návrh zcela nesmyslně pootočil původní dispozici SD o 900 z čehož vyplynula řada problémů a znehodnocení celého objektu. Takto se zadní část jeviště ocitla v těsném sousedství s chodníkem podél Krátké ulice. Bez zákulisí či dalšího pomocného prostoru. Starosta byl upozorňováno na ztrátu zákulisí a další nevýhody. Když už tedy dispozici pootočili, mohli alespoň posunout sál o pár metrů od Krátké ul.. aby zákulisí vzniklo. Ovšem starosta již v té době na námitky nebral zřetel. A co z toho vyplynulo:

1/ bez zákulisí nelze provádět plnohodnotná divadelní představení

2/ sál přišel o prostor pro logistiku účinkujících a to zcela. Ta se nyní realizuje z Krátké ul.. Auta s

vybavením musí stát na chodníku. Což je další zanedbání, jelikož pěší pak musí po silnici neb na druhé straně Krátké chodník chybí.

3/ No a technika se dopravuje přímo ke dveřím na Krátkou výtahem. A to je další unikát.

Protože chybí zákulisí, tak ten výtah vyjíždí doprostřed pódia!!! a nelze ho použít pokud se na jevišti něco děje!!! Těžko pochopit, proč se neposunul alespoň někam na kraj. Tím je ale vyloučena možnost pořádat festivaly, kdy po sobě následuje několik souborů. Tedy kdy v čase účinkování jednoho souboru se další stěhují. Totiž pro stěhování se v jevišti objeví propast o hloubce téměř 3m. Něco naprosto nepochopitelného a také nebezpečného. A již má první oběť. Zřítil se do ní pracovník KC M.Seman. Má zřejmě zdatného anděla strážného a tak přežil, sice s těžkým zraněním ale přežil. Další už ale takové štěstí mít nemusí. Přitom celé natočení LARTu nemá žádný logický důvod, jen samé nevýhody. Mělo by se to asi opravit...ale jak?? Nebo zbourat a postavit znovu? Bratru za 300MKč? to Asi těžko. Před spuštěním akce LART starosta s několika dalšími funkcionáři objížděli města a získávali informace. Také byli v Hlinsku, kde krátce před tím dokončili nový kulturák. Hlinsko ho oficiálně postavilo jako vzdělávací centrum a získalo tak obrovskou dotaci z EU. Starosta Vetchý o tom byl informován. Ono to totiž bylo tak, že podobnou dotaci by bylo možno získat, ale až o rok později. Jenže to už by bylo po blížících se volbách a úspěch by si asi připsal někdo jiný. Tudíž starosta spustil akci LART hned, bez dotace. Takhle to totiž vypydá, že město připravil o hezkou řádku milionů a ještě postavil zmetek. Když se tedy starosta chlubí jak postavil LART tak by měl nejprve odpovědět proč se

1/ začalo něco dít až po té studii Pilný-Michalec.

2/ LART stavěl bez využití dotace z EU

3/ LART postavil s takovými těžko napravitelnými nedostatky